O dětství

Děti přichází na svět dokonalé a čisté. Zranitelné a odevzdané. Vkládají nám do rukou svou plnou důvěru, bezmezně nás milují a věří, že se o ně postaráme. Materiálně i emočně. Jsou jako houbičky. Nasáknou do sebe ze svého okolí vše, bez ohledu na to, zda je to správné, či ne. Jsou naším zrcadlem. V jejich chování se plně odráží náš obraz, vše to, co jsme je naučili a co jsme jim předali.

Bez ohledu na to, ve kterém koutě světa děti žijí a vyrůstají, všechny potřebují zajistit nejenom základní životní potřeby, ale potřebují především naše vedení, pozornost a lásku. Potřebují porozumět samy sobě a světu kolem, aby byly schopny navzdory překážkám a výzvám, které jsou běžnou součástí života, prožívat jej v radosti, spokojenosti, vzájemném respektu a úctě ke všemu a všem a stály pevně na svých nohou, nehledě na to, jak silně se pod nimi otřásá zem. 

A asi všichni souhlasí, že dětství by mělo být tím nejspokojenějším obdobím lidského života. Obdobím, ve kterém umožníme dětem bezpečně, láskyplně, radostně a zdravě vyrůst v silné osobnosti, které povedou svůj život, společnost i svět, s vírou v samy sebe i druhé, tím správným směrem. 

Spokojené dětství = spokojený svět :)